I letos jsme se rozhodli zahájit pro nás již poslední společný školní rok tím, že se vypravíme na adaptační kurz, a tím podpoříme týmovost naší třídy. Naše školní akce započala ve čtvrtek 10. 9. 2026 ráno na autobusovém nádraží ve Svobodě nad Úpou nástupem do autobusu. Cestou jsme si prohlíželi okolí a překrásnou krajinu. Vystoupili jsme v Čisté a došli do Autokempu Slunečná, kde jsme byli mile uvítáni a ubytováni. Následoval dopolední program. Společně jsme si dopřáli procházku kempem a, protože jsme byli plni energie, zahráli jsme si na místním hřišti přehazovanou. Poté jsme se navrátili k našim chatkám a na lavičkách kolem ohniště jsme se pustili i do úvodní týmové konverzační aktivity – seznamovacího binga. Doptávali jsme se a zkoumali třeba, kdo má nejdelší vlasy, největší ucho, nejmenší nohu, má více domácích mazlíčků apod. Později jsme se přesunuli na oběd a pochutnali jsme si na místní svíčkové s knedlíkem a malinové šťávě. Odpolední program vedle chvíle osobního volna zahrnoval například týmové kompletování dílků na téma „česká rčení“, jejichž význam jsme se poté snažili uhodnout a v dalším kole jsme se je i pokusili ztvárnit formou pantomimy. Při tom jsme si užili mnoho zábavy. Společně jsme se zamýšleli i nad našimi prioritami, vlastnostmi a hodnotami, které jsou pro nás nesmírně důležité skrze práci s tzv. „kartami hodnot“. Na chvíli jsme tak měli možnost podívat se na svět očima toho druhého, který nám vysvětloval, proč vybral právě onu kartu s danými hodnotami. Vedlo nás to k zamyšlení. Abychom pak na chvilku nechali odpočinout naše konverzační schopnosti a přemýšlení, sjednotili jsme se při práci s „hmatovými kartami“. Každá z karet na sobě měla jiný potisk obrázku s některými pro hmat vystouplými liniemi. V prvním kole jsme si karty prohlédli a prsty ozkoušeli ony linie a jemnost či hrubost podkladu, poté jsme si už každý vylosovali jednu z karet a se zavřenýma očima jsme se snažili odhadnout, který z obrázků právě držíme. Na řadu přišla kontrola stavu naší paměti při týmové výzvě – ve dvou týmech jsme soutěžili v tom, kdo si detailněji za daný časový limit zapamatoval obsah fotografií a dokázal lépe zodpovědět otázky k nim. Po těchto aktivitách jsme se již s chutí pustili do naší večeře – do smaženého sýra s hranolky, kečupem a tatarkou a i tentokrát jsme doplnili pitný režim malinovou šťávou. Po večeři bylo možné si zahrát fotbálek, nebo jen fandit a následně jsme se už přesunuli k ohništi, kde na nás již čekalo připravené dříví, a náš táborák mohl pomalu začít. Táborák se nesl ve znamení pohody a pospolitosti, k čemuž ve velké míře přispěl i velmi pěkný hudební večer – zpěv a hudební doprovod na kytaru. To, co také výrazně přispělo k příjemné atmosféře a ještě lepší náladě nás všech, byla čtyři roztomilá koťátka, která nám byla přinesena k pohlazení, a my jsme za to byli vděční. Jak je již naším zvykem, na závěr večera jsme zhodnotili uplynulý den a poté už následovala večerka. Ráno jsme se probudili a po ranní hygieně jsme se odebrali na snídani. Uvítali jsme chutný čaj, který nás prohřál, a pochutnali jsme si na párcích s chlebem a kečupem či hořčicí a každý z nás si mohl dopřát i koláčky s makovou nebo tvarohovou náplní. Posilněni snídaní jsme se později pustili do balení věcí a úklidu chatek. Protože nám čas přál, měli jsme možnost ještě chvíli věnovat pantomimě a následně i koťátkům, která nám byla k naší velké radosti opět přinesena. Při čekání na autobus z kempu zpět do Svobody nad Úpou jsme stihli i celkové zhodnocení absolvovaného adaptačního kurzu a shodli jsme se, že se najde mnoho pěkných vzpomínek, které si rádi uchováme.
Mgr. Zuzana Boušková, Nikola Derlevová a žáci 9. B třídy
